Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí: Nedostatek pedopsychiatrické péče ohrožuje děti
Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí se připojuje k výzvě odborníků z oblasti dětské psychologie a psychiatrie, kteří upozorňují na kritickou situaci v dostupnosti pedopsychiatrické péče v České republice. Výzva, zveřejněná nedávno na sociálních sítích, poukazuje na alarmující nárůst počtu dětí trpících úzkostmi, depresemi, sebepoškozováním i sebevražednými tendencemi.
Podle nejnovějšího výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, do něhož bylo zapojeno čtyři tisíce adolescentů ve věku 11 až 19 let, se pravidelně sebepoškozuje přibližně pětina dospívajících. Zkušenost se sebepoškozováním má v posledním roce až třetina dívek, přičemž nejohroženější skupinou jsou patnáctiletá děvčata. Mezi dětmi a dospívajícími výrazně přibývá úzkostí, depresivních stavů i pokusů o sebevraždu. Podle odborníků k tomu přispívají mimo jiné nereálná očekávání a nadměrné užívání sociálních sítí. Pro mnoho mladých lidí je dnes běžné trávit na telefonu i několik hodin denně. „Nejde jen o čas, ale i o obsah. Podle psychiatrů může častá konzumace nevhodného obsahu ovlivňovat vývoj dospívajícího mozku. Ten je citlivější na odměny, má vyšší tendenci je vyhledávat a zároveň ještě nemá plně vyvinuté kontrolní mechanismy. Lékaři proto hovoří o krizi duševního zdraví adolescentů. Například ve Fakultní nemocnici v Motole evidují výrazný nárůst případů pokusů o sebevraždu – zatímco na začátku minulé dekády přijímali zhruba 40 pacientů ročně, v loňském roce jich bylo přibližně 250. Většinu tvoří dívky. Odborníci se shodují, že je potřeba nejen regulovat obsah na sociálních sítích, ale také posílit roli rodiny a výchovy. Rodiče by měli být schopni rozpoznat rizikové chování a adekvátně na něj reagovat. Česká lékařská společnost zároveň vydala pro děti a dospívající doporučení pro zdravé chování na sociálních sítích.
Z pohledu pracovníků sociálně-právní ochrany dětí (SPOD) jde o problém, se kterým se setkávají v každodenní praxi. Děti procházející náročnými životními situacemi – jako jsou konflikty v rodině, zanedbávání, ztráta blízkých nebo tlak ve škole a obracejí svou pozornost k sociálním sítím, stále častěji pak vykazují závažné psychické obtíže. Zásadní bariérou však zůstává nedostupnost včasné odborné péče.
Čekací doby na vyšetření u dětského psychiatra se v mnoha regionech pohybují v řádu měsíců. V akutních případech, kdy je ohroženo zdraví či život dítěte, je takový stav neakceptovatelný. Sociální pracovníci se proto často ocitají v situaci, kdy musí řešit krizové stavy bez adekvátní podpory zdravotnického systému.
Dlouhodobé podfinancování oboru, nedostatek specialistů a nerovnoměrné regionální pokrytí služeb vytvářejí systém, který nedokáže reagovat na rostoucí potřeby dětí a jejich rodin. Znepokojivý je zejména nárůst úzkostných poruch, depresí a suicidálního chování u stále mladších dětí.
Profesní komora proto apeluje na odpovědné instituce, aby situaci řešily systémově a bezodkladně. Mezi klíčová opatření patří:
-
navýšení kapacit pedopsychiatrické péče a motivace nových odborníků ke vstupu do oboru,
-
posílení mezioborové spolupráce mezi zdravotnictvím, školstvím a sociální sférou,
-
rozvoj krizových služeb dostupných bez dlouhých čekacích dob,
-
podpora prevence a včasného rozpoznání psychických obtíží ve školách i rodinách.
Řešení však nespočívá pouze v rozšiřování kapacit zdravotní péče. Je nezbytné vytvářet bezpečné a podpůrné prostředí pro děti, posilovat rodičovské kompetence a investovat do preventivních služeb. Děti a mladiství patří mezi nejzranitelnější skupiny společnosti. Pokud jim včas neposkytneme potřebnou pomoc, neseme jako společnost odpovědnost za důsledky, které mohou být tragické a nevratné.
Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí je připravena aktivně spolupracovat na hledání řešení a podporuje iniciativy vedoucí ke zlepšení dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví dětí. Situace je vážná a vyžaduje okamžitou reakci.