Část IV.
Návrh změn
Legislativní rada vlády má k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tyto připomínky:
- Novelizovaný zákon o sociálně-právní ochraně dětí byl přijat v r. 1999 a od té doby byl upraven celkem 47 novelizacemi. Poslední velká novela (věcně i svým rozsahem), která byla provedena zákonem č. 363/2021 Sb., není účinná ještě ani 2 roky. Některá její ustanovení dokonce účinnosti ještě ani nenabyla (účinnost některých ustanovení je odložena na 1. leden 2025 a na 1. leden 2028).
Předkladatel podle svých tvrzení zároveň již zahájil práce na přípravě zcela nové právní úpravy, která by měla komplexně řešit ochranu dětí a podporu rodin. Práce na této nové právní úpravě byly navíc urychleny, neboť Ministerstvo práce a sociálních věcí se zavázalo předložit vládě namísto návrhu věcného záměru tohoto nového zákona, který měl být podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 vládě předložen do konce října tohoto roku, přímo návrh této nové právní úpravy, což byl důvod, pro který Ministerstvo práce a sociálních věcí požádalo o zrušení úkolu předložit uvedený věcný záměr zákona. V tomto kontextu tedy vznikají pochybnosti o nutnosti další rozsáhlé novelizace zákona č. 359/1999 Sb. Tyto pochybnosti nerozptyluje ani věcný obsah nyní předloženého návrhu novely zákona, neboť řada ustanovení uvedeného zákona se pouze přepisuje bez zásadních věcných změn. Realizace nyní navrhovaných změn prostřednictvím další „velké“ novely zákona č. 359/1999 Sb. se proto s ohledem na výše uvedené, ale také s ohledem na délku legislativního procesu a na předpokládanou účinnost navrhovaných změn (některé změny mají nabýt účinnosti až 1. ledna 2025, 1. ledna 2026 nebo dokonce 1. ledna 2028) nezdá být smysluplná. Jako vhodnější se jeví řešit předloženým návrhem zákona pouze nejpalčivější problémy a ostatní úpravy ponechat na nový zákon.
2. Předloženým návrhem zákona má být prostřednictvím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí zavedena nová služba sociálně-právní ochrany dětí, a to tzv. „Centra dětství bez násilí“ (čl. I bod 58 – § 41).
I pokud se odhlédne od nepříliš vhodného pojmenování předmětné služby, resp. zařízení, které má služby poskytovat, což je řešeno konkrétními návrhy úprav v příloze k tomuto stanovisku, je třeba upozornit na to, že tato nová služba má charakter spíše sociální služby a je duplicitní k některým sociálním službám upraveným zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zejména se jedná o duplicitu k jeho § 60a, tj. k úpravě intervenčních center, která poskytují, s výjimkou zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, stejné služby jako zamýšlená Centra dětství bez násilí, a to osobám ohroženým násilím bez limitu věku (tedy včetně dětí), a to mj. i ambulantní formou. Nijak není řešena ani stávající úprava § 62 zákona o sociálních službách, tedy úprava nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, která poskytují služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Vzhledem k pouze kusému odůvodnění této navrhované změny, jež navíc obsahuje upozornění na duplicitu se zákonem o sociálních službách (s. 111 a 112 důvodové zprávy), a absenci zhodnocení dopadů zavedení nové služby/zařízení v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA), není jasné, proč se k této nevhodné, resp. nežádoucí duplicitě přistupuje. O to víc tato úprava postrádá smysl v kontextu s jedním z deklarovaných cílů návrhu novely zákona, kterým je právě odstranění duplicit mezi službami sociálně-právní ochrany dětí a sociálními službami poskytovanými podle zákona o sociálních službách. Pokud by měla být ochrana dětí ohrožených násilím nadále upravena pouze v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a služby poskytované v intervenčních centrech by měly být omezeny pouze na dospělé osoby, bylo by třeba podle toho upravit příslušná ustanovení zákona o sociálních službách. Stejně tak by bylo třeba reagovat na nové pojetí koncepce služeb pro ohrožené děti změnou právní úpravy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Připojený návrh novely zákona o sociálních službách ovšem žádné takové změny neobsahuje.
Není tedy jasné, jaká je koncepce řešení ochrany dětí ohrožených násilím nebo společensky nežádoucími jevy, resp. její právní úpravy, a jaký je důvod úpravy prakticky totožných služeb ve více právních předpisech pouze s mírnou odlišností, pokud jde o okruh dětí, kterým mají být služby poskytovány. Navrhovaná dvojkolejnost právní úpravy není vhodná ani žádoucí, neboť přispívá k nepřehlednosti právního řádu.
3. Vláda dne 25. ledna 2023 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (aktuálně projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR jako sněmovní tisk č. 383), v němž se navrhují s účinností od 1. ledna 2025 změny, které je nutno v případě jejich přijetí promítnout do úpravy zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Jde o zrušení Rejstříku trestů jako samostatné organizační složky státu, převedení jeho dosavadní agendy na Ministerstvo spravedlnosti a následné terminologické změny, kdy dochází k nahrazení pojmu „evidence Rejstříku trestů“ pojmem „rejstřík trestů“; v tomto smyslu bude třeba upravit ustanovení § 23a, 23g, 30 a 49 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to případně s ohledem na postup jeho projednávání již v tomto nyní předloženém návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb. v dalším legislativním procesu.